Velikonoce… Jeden svátek – rozdílné oslavy

Po celém světě lidé slaví nejvýznamnější křesťanský svátek, kterým jsou Velikonoce. Je to tradiční oslava jara, která nese dokonce názvy dnů jako je Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Sice se svátek jmenuje stejně ale v různých zemích se slaví jinak.

Pro většinu křesťanů jde v tomto svátku především o zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na světě je ale spousta zemí, spousta kultur a každá má jiné zvyky a tradice. Podíváme se tedy jak se svátek slaví u nás a jak v zahraničí, ale jako první něco málo z historie.

Velikonoce nebyly vždy Velikonoce. Pochází z prastarého svátku nazývající se Ostara, který se slaví okolo 21. března. Většina z dnešních zvyků pochází právě z oslav jarní rovnodennosti – starých pohanských obřadů. Kuře a vejce jsou jedny z nejdůležitějších symbolů. Kuře je symbolické zvíře bohyně Arthy a vejce symbolizují nový život. Proto se také začaly barvit na červeno (barvu života). Tato tradice zdobení vajec přežívá dodnes snad v celém světě.

U nás probíhá tradiční hodování a pomlázka. Muži, mládenci a chlapci se v pondělí vydávají na výpravu za ženami a dívkami, aby je sešlehali pomlázkou z vrbových proutků. U některých rodin také probíhá polévání vodou, házení do vany s vodou nebo postříkání směsí různých voňavek, které vám zaručí, že se k vám nikdo nebude chtít přiblížit. Za tohle všechno poté pánové dostanou malované vajíčko a nějakou tu stužku na pomlázku. Na Slovensku a v Polsku se Velikonoce slaví stejně.

U našich sousedů v Německu je pro změnu tradiční nazdobit strom podobně jako o Vánocích, jen s velikonočními ozdobami. Děti také večer před velikonočním pondělím vyrábí slaměná hnízda, aby je poté mohli jejich rodiče schovat v domě či na zahradě. V noci totiž chodí velikonoční zajíček a dává do hnízd barvená vejce, které následně ráno děti hledají a sbírají. Mimo to se pořádají i různé průvody.

Ve Francii v kostelech nezvoní zvony od Zeleného čtvrtka až do Bílé soboty. Je známo, že zvony odlétají do Říma, ale tady při příletu zpátky shazují z nebe na zem sladkosti, které potom děti hledají sbírají ze zahrad.

V Anglii je to podobné jako v Německu a to, že děti hledají velikonoční vejce. V Řecku je to o něco zábavnější. Tam se totiž každoročně na tyto svátky koná takzvaná ,,vajíčková bitva”, kdy cílem je rozbíjet vejce o protivníka. Ale například na ostrově Korfu se o Bílé sobotě koná zabezpečování úrody a to tím, že z oken lidé vyhází hliněné nádobí na ulici.

Jak se říká… jiný kraj jiný mrav. V každé zemi se svátky slaví jinak, ale podstata je stejná. Hlavní je, že všude je tradice být na svátky s rodinou a lidmi nám blízkými.